Tento díl je v archivu. Celý archiv si můžeš koupit tady.
Hosty 39. jízdy jsou už podruhé Martin Pipo Portele a Pavlína Pájka Dupalová. Když jsem s nimi mluvil naposledy, byli na cestě teprve dva měsíce a většinu toho měli ještě před sebou (
jízda č. 12). Nyní jsou po sedmi měsících zpět doma v Praze a v restauraci La Tortuga Loca (čili bláznivá želva) jsme se sešli na pivo a probrali, jak to všechno dopadlo.
O čem se mluvilo
- Jediné co se nepokazilo byl motor
- 30.000 kilometrů a Andy křížem krážem
- Jakou si vybrat motorku
- Co si s sebou vzít a co ne
První rozhovor jsme natočili jako telemost Valparaiso-Praha. Technika tenkrát selhala a rozhovor se musel točit dvakrát. Pipo s Pájkou tehdy prokázali velkou trpělivost a proto jsem byl rád, že je můžu konečně pozvat v Praze na pivo.
Jediné co se nepokazilo byl motor
Technické problémy provázaly naše dva cestovatele po celou cestu. Začalo to kardanem a nakonec se pokazilo snad úplně všechno mimo motoru. Pokazila se převodovka, kardan, ložiska v kyvce, ložiska v krku řízení, spojkové lanko mnohokrát, praskl tlumič, vyhořela elektrika - nejdřív zapalování, potom celá, vyměnilo se 12 metrů kabelů.
Technika selhávala tak často, že Pipo teď umí španělsky popsat motorku do nejmenších technických detailů. A to včetně problémů, které mohou s danou součástkou souviset a zvuků, které mohou vydávat :).
Časem se to vyvinulo v takovou malou paranoiu. Celé měsíce, se Pipo zlobil, že na motorce rachtá špatně upevněná termoska. Nakonec to bylo výsuvné zatmavovací hledí. Jindy zase to, co vypadalo jako vyklepané ložisko, se po sundání helmy proměnilo v cvrčky.
Změna plánu, 30.000 kilometrů napříč Andami
Původní plán byl dojet za 7 měsíců z jižního konce kontinentu až na sever, tedy na Aljašku. Díky technickým problémům, ale nabrali Pipo s Pájkou zpoždění a nestačili by projet střední Ameriku před obdobím dešťů. To je nepříjemné jednak kvůli dešti, ale paradoxně ještě víc kvůli vedru. Došlo tedy ke změně plánu a celý čas využili k důkladnému projetí And a států kolem nich. Nakonec tedy projeli pouhých 6 státu, ale zato dokonale. Čile, Argentina, Bolivie, Peru, Ekvádor a Kolumbie.
Při toulkách po Americe se hodně řídili radami místních. Plán měli vždy na 3 dny, maximálně na týden dopředu. Když nespěcháš, můžeš objevit místa, která nejsou v průvodcích nebo se nacházejí dále od těch slavných a známých. Je tam pak méně turistů a o to je to krásnější.
„Já si myslím, že ideální je neplánovat. Respektive plánovat, ale operativně na cestě.“
Jakou si vybrat motorku
Pipo nemůže nechat dopustit na své 23 let staré „pédéčko“ BMW Paris Dakar. Je pravda, že je cestou motorka potrápila, ale volba to nebyla špatná. V podmínkách, ve kterých se pohybovali by na frak dostala každá motorka. Dohromady vážili 450 až 500 kilo.
Kdyby si mohl Pipo vybrat motorku na další cestu, byla by to 1200 GS „protože je to skvělá motorka“. Díky elektrickému vstřikování, neřešíš karburátor a všude na ni mají náhradní díly – tedy ve všech velkých hlavních městech.
„Na měsíční výlet bych si klidně koupil tu 150, ale na půl roku bych to neudělal. Taky by se časem rozsypala a bolel by zadek.“
Pneumatiky
Gumy měnili po 10.000 kilometrech, takže 3x. Ani jednou nepíchli. Velmi dobře se jim osvědčily K60 scaut od Heidenau. „Dobré pneumatiky, ale ve správném rozměru je nemají všude, takže tady se musí plánovat.“
Oblečení
„Nikdy bych neslevil z toho komfortu, že mám výbavu, která mě vždycky ochrání“.
To co máš na sobě zároveň velmi ovlivňuje, jak tě vnímá okolí. „V novém oblečení jsme vždycky trochu vypadali jako bohatí Američani, ale když jsme řekli, že máme 23 let starou motorku a začali mluvit španělsky, prolomili se ledy a dopadlo to dobře.“
Všechny věci obecně…
S věcmi je obecně problém, že jsou jen málokdy vyrobeny tak, aby vydržely 7 měsíční dennodenního používání. Spokojenost byla například s oblečením Klim a spacáky Sir Joseph. Nespokojenost například se stanem Husky. Nejen, že do něj teklo, praskla jim tyčka a všechny zipy časem nebylo možné zapnout. Nejvíc Pipa asi dorazil způsob, jakým s ním komunikovala technická podpora.
Obecná rada tedy zní
„Nejezděte nikdy nikam s ničím, co nemáte vyzkoušené a platí to i pro motorku.“
A co příště?
Pájka se rozhodla, že si udělá řidičák a příště třeba někam vyrazí na dvou motorkách.
Odkazy
Blog Pipojede, záznam a fotky z cesty
http://www.pipojede.cz
Související články
Pokud to někdo neslyšel, rozhodně si pak doposlechnout první část vyprávění
http://www.kolamadolu.cz/ve-dvou-napric-americkym-kontinentem-kodo-012/
A pak doporučuji mé oblíbené povídání s Markem Slobodníkem
http://www.kolamadolu.cz/zlute-jawe-az-konec-sveta-kodo-009/
Mějte se fajn a hlavně KOLAMA DOLU!
Aleš
Ahoj, skvělé povídání i cesta, super fotky.
Škoda, že blog o cestě není dokončený:-(